Třetí týden: Udržování napětí
Mírový aktivista John Dear vzpomíná, jak Martin Luther King mladší (1929-1968) využil nenásilí k tomu, aby upozornil na dlouho přehlížené rasové napětí a nespravedlnost:
Nenásilný protest Dr. Kinga
Jedním z největších příkladů tvůrčího nenásilí Dr. Kinga byla jeho kampaň přímé akce v Birminghamu v Alabamě v roce 1963. Tisíce Afroameričanů, převážně mladistvých, byly zatčeny bílými policisty za pochod proti segregaci. Stále se hlásili, dokonce pochodovali tváří v tvář hasičským hadicím, a jednoho dne se stal zázrak – bílí hasiči odložili hasičské hadice a nechali je pochodovat. Když se to stalo, segregace padla. Sám King strávil velikonoční týden za mřížemi, kde napsal svůj „Dopis z birminghamského vězení“, možná největší dokument v dějinách USA. „Jsme chyceni v nevyhnutelné síti vzájemnosti, svázáni v jediném osudovém rouchu,“ napsal ve své vězeňské cele. „Cokoli se týká jednoho přímo, ovlivňuje nepřímo všechny.“ [1]
King ve svém dopise názorně ukázal, jak nenásilný postoj vytváří a zároveň „udržuje napětí“ konfliktu a otevírá možnosti transformace:
konstruktivní nenásilné napětí
Nenásilná přímá akce se snaží vytvořit takovou krizi a nastolit takové tvůrčí napětí, že komunita, která neustále odmítá vyjednávat, je nucena se k problému postavit čelem. Snaží se problém zdramatizovat natolik, že jej již nelze ignorovat….. Právě jsem se zmínil o vytváření napětí jako součásti práce nenásilného odporu….. Horlivě jsem pracoval a kázal proti násilnému napětí, ale existuje typ konstruktivního nenásilného napětí, které je nezbytné pro růst…. Účelem přímé akce je tedy vytvořit tak krizovou situaci, která nevyhnutelně otevře dveře k vyjednávání…..
Nenásilným protestem zviditelňujeme skryté napětí násilí
My, kteří se zapojujeme do nenásilných přímých akcí, vlastně nejsme tvůrci napětí. Pouze vynášíme na povrch skryté napětí, které již žije. Vytahujeme ho na povrch, kde může být viděno a řešeno. Stejně jako vřed, který nelze vyléčit, dokud je zakrytý, ale musí být otevřen se vší svou hnisavou ošklivostí přirozeným lékům vzduchu a světla, musí být i nespravedlnost se vším napětím, které vyvolává, vystavena světlu lidského svědomí a vzduchu národního mínění, aby mohla být vyléčena. [2]
John Dear popisuje tvůrčí a uzdravující výsledek Ježíšova nenásilného života:
Být nenásilný jako Ježíš – být plně člověkem
Pokud se zapojíme do aktivního nenásilí jako do Boží přirozenosti … jako Ježíš, pak zjistíme, že nenásilí je nekonečně tvořivé. Při nenásilném odporu proti zlu a nespravedlnosti existuje mnohem více tvůrčích alternativ než při násilném odporu…..
Z perspektivy tvořivého nenásilí představují evangelia nový obraz toho, co znamená být člověkem. V Ježíšově životě objevujeme, že být člověkem znamená být nenásilný, být nenásilný znamená stát se, stejně jako Ježíš, plně člověkem….. Nenásilí nás vede k nejplnějším možnostem lidství – k tomu, abychom se stali lidmi univerzální lásky, univerzálního soucitu, univerzální solidarity, univerzálního míru, ba dokonce úplného nenásilí. [3]
Přečtěte si tuto meditaci na stránkách cac.org.
Prameny:
[1] John Dear, The Gospel of Peace: A Commentary on Matthew, Mark, and Luke from the Perspective of Nonviolence (Maryknoll, NY: Orbis Books, 2024), xviii–xix.
[2] Martin Luther King, Jr., “Letter from Birmingham City Jail,” in A Testament of Hope: The Essential Writings of Martin Luther King, Jr., ed. James Melvin Washington (San Francisco, CA: Harper and Row, 1986), 290, 291–292, 295.
[3] Dear, The Gospel of Peace, xxii, xxiii.
Image credit: Oliver Hotakainen, Untitled (detail), Finland, 2021, photograph, public domain. Click here to enlarge image.
How do we keep fire afloat on water? How do we act for justice and stay humble and listening?