Duchovní disciplína pouti

Desátý týden: Poutě

 Otec Richard se s vámi podělí o některé „disciplíny“ nebo praktiky, které jsou podle něj nezbytné k tomu, aby se pouť stala cestou naplněnou Duchem, a ne pouhým výletem:  

Připravit a otevřít svého ducha

Dnes bych chtěl mluvit o disciplínách nebo o tom, čemu říkáme duchovní praxe. Chceme-li se připravit a otevřít svého ducha, abychom přijali vše, co můžeme, a vnímali plnost okamžiku, rád bych navrhl alespoň několik vnitřních disciplín.

Najít čas o samotě

Především je pouť individuální záležitostí mezi člověkem a Bohem. Není ani tak horizontální, jako spíše vertikální. Jde především o to, abychom vykonali vnitřní cestu a snad našli většího Boha. Proto chci každého z nás povzbudit, abychom si každý den našli čas o samotě.

Nauč se mlčet

Především se cvičme v disciplíně mlčení. Za druhé, dopřejme si trochu samoty. Za třetí, cvičme se v disciplíně řeči. Naše mnohaleté vzorce jsou takové, že kdykoli je chvíle ticha, vyplníme ji mluvením. Podívejme se, zda nás Bůh může naučit způsobu, jak říkat jen to, co je nezbytné a důležité.

Prohlubuj kvalitu komunikace

Žijeme před televizí nebo čímkoli jiným. Na pouti jsem od toho všeho daleko [Tým DM: Dnes nám tuto kázeň ztěžují a ještě více ji podmiňují naše chytré telefony! ] Nepotřebujeme jen zaplnit ticho dalšími zvuky. O některých věcech není třeba mluvit, slouží jen k vyplnění času.Vyplňují jen naši nervozitu Jak můžeme prohloubit kvalitu naší komunikace, když jsme na tomto ústraní a na této pouti?

Zapisuj si co se děje ve tvém nitru

Pokud si na pouti vedete deník, doporučuji vám, abyste si udělali chvíli ticha a napsali si o svých zážitcích. Do deníku nepatří jen to, kam jsme šli a co jsme navštívili. Pište o tom, co se děje ve vašem nitru. Jakmile se v našem vědomí objeví lítost a chyby – a ty jsou v každém z nás -, předávejte je dál Bohu: „Bože, už zase odsuzuji. Zase se zlobím. Zase jsem netrpělivý.“ Když pak půjdete ke svému deníku, snažte se co nejlépe zapsat své vnitřní prožitky: „Jak se cítím? Co mi Bůh říká v modlitbě? Co slyším?“ To všechno jsou disciplíny, které prohlubují kvalitu našeho naslouchání.

Modleme se za úžas, úctu a víru

Na závěr nás všechny prosím, abychom se modlili za svobodu, která by nás osvobodila od cynismu a odsuzování. Setkáme se s lidmi, kteří dělají a říkají věci jinak. Pokud přejdeme do „sofistikovanosti“, ztratíme dětského ducha, o kterém mluví Ježíš. Poutník musí být jako dítě, které dokáže ke všemu přistupovat s postojem úžasu, úcty a víry. Modleme se za úžas. Modleme se za úctu. Modleme se za touhu, nebo lépe „touhu toužit“, a prosme Boha, aby nás zbavil cynismu.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version), mezinadpisy si dovolil vložit překladatel

Prameny:

Adapted from Richard Rohr, On Pilgrimage: Lourdes, Holy Land, Assisi, Rome (Cincinnati, OH: Franciscan Media: 2014), CD. No longer available for purchase.

Image credit: A path from one week to the next—Benjamin Yazza, Untitled 2, used with permission. Les Argonauts, Camino de Santiago, Unsplash. Jenna Keiper, Winter Bird. Used with permission. Click here to enlarge image.

On pilgrimage, people are changed through the simple act of walking.